Skupina hraje \u010dist\u011b instrument\u00e1ln\u00ed skladby, navazuj\u00edc\u00ed na v\u00fdchodoevropskou hudebn\u00ed tradici. Jsou ur\u010deny k poslechu a nikoli k tanci. I kdy\u017e hr\u00e1\u010di disponuj\u00ed virtuozitou vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z v\u00e1\u017en\u00e9 hudby, na koncertech p\u0159evl\u00e1d\u00e1 spiritualita nad exhibic\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Skupina pod veden\u00edm Jaros\u0142awa Bestera debutovala roku 2000 albem De Profundis<\/em> na zna\u010dce Tzadik, kterou vede avantgardn\u00ed newyorsk\u00fd saxofonista John Zorn. V reperto\u00e1ru m\u00e1 t\u00e9mata z tradice star\u00fdch v\u00fdchodoevropsk\u00fdch klezmerband\u016f, v jejich zpracov\u00e1n\u00ed se uplat\u0148uje improvizace i technicky dokonal\u00e9 zvl\u00e1dnut\u00ed akustick\u00fdch n\u00e1stroj\u016f \u2013 housl\u00ed, akordeonu, klarinetu a perkus\u00ed.<\/p>\n\n\n\n Krakov, domovsk\u00e9 m\u011bsto skupiny, se nestal epicentrem v\u00fdchodoevropsk\u00e9ho klezmeru n\u00e1hodou. \u017didovskou \u010d\u00e1st m\u011bsta Kazimierz zalo\u017eil roku 1335 polsk\u00fd kr\u00e1l Kazim\u00edr Velik\u00fd \u2013 a ta se pak stala na n\u011bkolik stolet\u00ed evropskou \u017eidovskou metropol\u00ed. Tuto \u00e9ru tragicky ukon\u010dila druh\u00e1 sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka. Holocaustem vylidn\u011bn\u00e1 Kazimierz z\u016fstala v ruin\u00e1ch i b\u011bhem \u010dty\u0159iceti p\u011bti let dlouh\u00e9 totalitn\u00ed \u00e9ry, d\u00edky \u010demu\u017e p\u0159edstavovala zcela p\u0159irozen\u00e9 prost\u0159ed\u00ed pro nat\u00e1\u010den\u00ed filmu Schindler\u016fv seznam re\u017eis\u00e9ra Stevena Spielberga. Film m\u011bl pozd\u011bji premi\u00e9ru soub\u011b\u017en\u011b v Los Angeles a Krakov\u011b, publicita se stala impulsem k obnov\u011b m\u011bsta. Dnes je Kazimierz \u010derstv\u011b zrenovovanou \u010d\u00e1st\u00ed Krakova a t\u00e9\u017e d\u011bji\u0161t\u011bm Mezin\u00e1rodn\u00edho festivalu \u017eidovsk\u00e9 kultury, pod jeho\u017e z\u00e1\u0161titou Bester Quartet vznikl.<\/p>\n\n\n\n Bester Quartet existuje od roku 1997, kdy jeho \u010dlenov\u00e9 studovali na Krakovsk\u00e9 hudebn\u00ed akademii. Proto\u017ee hudebn\u00edci si tehdy pot\u0159ebovali p\u0159ivyd\u011blat, za\u010dali hr\u00e1t klezmer v m\u00edstn\u00ed restauraci. Tradi\u010dn\u00ed \u017eidovsk\u00fd reperto\u00e1r inspiroval kapeln\u00edka Jaros\u0142awa Bestera k vlastn\u00edm skladb\u00e1m, a kdy\u017e roku 2000 skupina poslala nahr\u00e1vky newyorsk\u00e9mu avantgardistovi Johnu Zornovi, ten se rozhodl ji vydat na sv\u00e9 zna\u010dce Tzadik.<\/p>\n\n\n\n Hlavn\u00ed inspirac\u00ed pro skupinu nebyly novodob\u00e9 ans\u00e1mbly typu Klezmatics, ale archivn\u00ed nahr\u00e1vky prvn\u00ed generace \u017eidovsk\u00fdch p\u0159ist\u011bhovalc\u016f ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech. \u201eKlezmer jsme poslouchali z p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00fdch nahr\u00e1vek, kter\u00e9 nato\u010dili nap\u0159\u00edklad klarinetist\u00e9 Dave Tarras, Naftule Brandwin, oba poch\u00e1zeli z Ukrajiny. Nejprve jsme tedy hr\u00e1li tradi\u010dn\u00ed \u017eidovskou hudbu, pak jsme ji za\u010dali transformovat. Zlom nastal, kdy\u017e Jaros\u0142aw Bester napsal svoji prvn\u00ed skladbu De Profundis<\/em> pro stejnojmenn\u00e9 prvn\u00ed album. Tehdy jsme za\u010dali revidovat na\u0161e n\u00e1zory, a to jak na \u017eidovskou hudbu, tak i na hudbu obecn\u011b. Na\u0161e hudba se posunula od tradi\u010dn\u00edho reperto\u00e1ru k vlastn\u00edm skladb\u00e1m, od \u017eidovsk\u00fdch styl\u016f k hudb\u011b soudob\u00e9 a\u017e avantgardn\u00ed.\u201c<\/p>\n\n\n\n