Letos vyšel v překladu Heleny Stachové román Tadeusze Konwického Černá kronika lásky, vydalo ho nakladateltví Pistorius & Olšanská. Původně se měl v knihkupectvích objevit už v roce 1978, avšak tehdejší cenzura nechala kvůli politické nepřijatelnosti autora celý vytištěný náklad odvézt do stoupy.

Helena Stachová patří k prvním poválečným absolventkám polonistiky na Filozofické fakultě UK, je žačkou významného polonisty profesora Karla Krejčího. Získala za své dílo řadu ocenění, mj. Komandérský kříž řádu za zásluhy o Polskou republiku, cenu Obce překladatelů nebo v roce 2018 Státní cenu za celoživotní překladatelské dílo. Do češtiny přeložila nejvýznamnější prozaiky polské poválečné literatury, za kontakty s emigračním časopisem Kultura byla souzena a nemohla publikovat, později vydávala své překlady pod pseudonymem. Přeložila do češtiny mj. díla Witolda Gombrowicze, Sławomira Mrożka, Stanisława Ignacyho Witkiewicze, Tadeusze Konwického, Czesława Miłosze, Gustawa Herlinga-Grudzińského, Edwarda Stachury, Kazimierze Brandyse nebo Stanisława Lema a řady dalších významných polských autorů – především prozaické a dramatické texty. Je také dvorní překladatelkou knih Mariusze Szczygieła.

Foto: Fotografjantichy, zdroj Wikimedia Commons, licence CC BY-SA 3.0