V roce 2018 jak Polsko, tak Česko slavilo století své moderní státnosti. Polské a české dějiny byly nejenom tehdy, ale i v mnoha jiných okamžicích “rovnoběžné”, ale přesto velmi odlišné. Tyto odlišnosti často i dnes ovlivňují vzájemné vztahy a vzájemné pochopení.

Program Samostatnost 1918, zahájený Polským institutem v Praze při příležitosti tohoto výročí, se snaží českému publiku zprostředkovat vhled do moderních polských dějin a kulturních a společenských fenoménů, které utvářely polskou identitu. Podporuje a iniciuje vydávání publikací věnovaných polské historii a česko-polským vztahům – jak v českých překladech z polštiny či angličtiny, tak původní práce českých autorů. Není žánrově omezen na vědeckou literaturu – o identitě a dějinách je často nejlepší vyprávět prostřednictvím románů či reportáží. 

Od zahájení programu v roce 2017 vyšlo v rámci projektu už kolem dvaceti publikací, od prvotiny světoznámého historika Timothyho Snydera přes první Dějiny Polska, které po roce 1989 připravili čeští autoři, až k historickým románům autorů jako Elżbieta Cherezińska a Bronisław Wildstein. Další publikace byly plánovany v souvislosti s čestným hostováním Polska na knižním veletrhu Svět knihy 2020, a ačkoliv jejich vydání pozdržela koronovirová krize, na pultech knihkupectví se objeví v průběhu roku 2020. Můžete se těšit na Dobrovolníka Jacka Fairweathera – strhující biografii jednoho z největších hrdinů druhé světové války Witolda Pileckého nebo první český překlad jednoho ze zapomenutých velikánů polské prózy Józefa Mackiewicze.

V rámci projektu již vyšlo:

kol. autorů: Dějiny Polska (Nakladatelství Lidové noviny 2017, překlad Martin Veselka)
Polská historie od počátků k dnešku v prestižní edici Dějiny států.

kol. autorů: Pánbíčkáři. Odkud se vzal polský katolicismus? (CDK 2017, překlad kol. autorů) 
O fenoménu polského katolicismu z historické, sociologické a filosofické perspektivy.

Petr Blažek: Akce „Sever“. Státní bezpečnost a krize Polské lidové republiky 1980–1984 (ÚSTR 2017)
O největší celostátní akci bezpečnostního aparátu komunistického režimu v Československu zaměřené na aktuální dění v sousedním Polsku.

Petr Blažek, Łukasz Kamiński, Grzegorz Majewski: Hranicím navzdory: Příběh Polsko-československé solidarity (ÚSTR 2018, překlad Martina Bořilová a Jan Jeništa)
Jedinečná mezinárodní opoziční skupina vznikla v roce 1981, kdy zástupci polského Výboru na obranu dělníků (KOR) a Charty 77 podepsali tajnou dohodu o spolupráci.

Wojciech Górecki: Přípitek předkům (Dokořán a Jaroslava Jiskrová – Máj 2017, překlad Michala Benešová a Barbora Gregorová)
Země na východ od státní hranice byly pro Polsko vždy důležité, jako zdroj inspirace i ohrožení, to se odráží i v Góreckého reportážích z Kavkazu.

Elżbieta Cherezińska: Hra o kosti (Argo 2017, překlad Anna Plasová)
Historický detektivní román z doby sv. Vojtěcha, Boleslava Chrabrého a Otty III.

Anna Janko: Pamatuješ, mami? Příběh jedné vyhlazené vesnice (Pant 2017, překlad Petruška Šustrová)
Literární rozhovor s matkou, jejíž rodnou ves vyhladili němečtí okupanti, se mění v univerzální úvahu o povaze zla.

Dariusz Karłowicz: Neokopírovaná budoucnost (CDK 2018, překlad Josef Mlejnek)
Výbor z esejistiky polského filozofa komentuje aktuální stav společnosti, ale zasazuje ho také do historického kontextu vývoje evropské civilizace.

Wojciech Łukaszun, Dmitriy Panto: Sovětská okupace polského území v letech 1939–1941 (ÚSTR 2019, překlad Petruška Šustrová) Album prostřednictvím dobových fotografií a mapek dokumentuje průběh sovětizace okupovaných polských území, metody a dopad komunistické (a posléze nacistické) propagandy.

Grzegorz Motyka: Volyň 1943 (Academia 2018, překlad Martin Veselka)
Masakr Poláků na Volyni v roce 1943 řadí ceněný historik Grzegorz Motyka do kontextu dalších válečných etnických čistek.

Joanna Olczak-Ronikier: Korczak. Pokus o biografii (Volvox Globator 2019, překlada Irena Lexová) Život výjimečného pedagoga a lékaře Janusze Korczaka se mísí s osudy Židů v meziválečném Polsku a za 2. světové války.

Jean Jacques Rousseau: Úvahy o polské vládě (OIKOYMENH 2019, překlad Hana Fořtová) Poslední Rousseauovo politické dílo z roku 1771 , impulsem pro jeho vznik byla žádost vzbouřených polských konfederátů o sepsání reformy polské ústavy.

Filip Springer: Miedzianka. Příběh zániku (Absynt 2017, překlad Martin Veselka)
Zánik jedné sudetské vesnice: mikrohistorie střední Evropy

Timothy Snyder: Obnova národů. Polsko, Ukrajina, Litva, Bělorusko 1569–1999 (Pant 2018, překlad Petruška Šustrová)
Historická studie postupného vytváření států založených na jazyce a etnické identitě, které často doprovázely krvavé konflikty.

Witold Szabłowski: Spravedliví zrádci. Sousedé z Volyně (Pant 2018, překlad Michala Benešová)
Historická reportáž z nitra krvavého konfliktu, tzv. Volyňského masakru.

Bronisław Wildstein: Nedokonaný čas (Volvox Globator 2018, překlad Lucie Szymanowska)
Románová sága rodiny Broků, kteří procházejí “velkými dějinami” 20. století.

Józef Czapski: V nelidské zemi (Academia 2020, překlad Josef Mlejnek)
U příležitosti 80. výročí Katyňského masakru vychází vzpomínková kniha polského spisovatele a malíře Józefa Czapského, který se narodil v květnu 1896 v Praze.

Jan Květina: Mýtus republiky: Identita a politický diskurz raně novověké polské šlechty (Pavel Mervart 2020) První česká monografie věnovaná fenoménu šlechtické republiky Rzeczpospolité se zaměřuje především na mentalitu aristokratických elit 16. a 17. století.