Soutěž o nejlepší diplomovou a bakalářskou práci zaměřenou na Polsko
Polský institut v Praze již od roku 2018 pravidelně vyhlašuje soutěž o Cenu Mariana Szyjkowského. Do soutěže se mohou přihlašovat práce obhájené vždy v uplynulém v akademickém roce, jejichž téma je spojeno s Polskem či jejichž obsah se Polsku ve značné míře věnuje. Soutěž probíhá ve dvou kategoriích a je určena pro studenty, kteří svou diplomovou nebo bakalářskou práci obhájili na následujících institucích a oborech:
Kategorie I. – Polonistiky
Kategorie II. – Další obory vysokých škol v České republice
Odměna pro nejlepší práce v kategorii I. a II.:
Vítězná diplomová práce: 15.000 Kč
Vítězná bakalářská práce: 10.000 Kč
Diplomové a bakalářské práce mohou přihlásit jejich autoři nebo vedoucí práce (se souhlasem autora). Přijímají se práce zaslané elektronicky ve formátu pdf (jiný formát po dohodě) na adresu: program.praga@instytutpolski.pl
Kontaktní osoby / Další informace:
Katarzyna Kożuch: katarzyna.kozuch@instytutpolski.pl / +420 734 868 939
Aktuální ročník soutěže
6. ročník Ceny Mariana Szyjkowského
Polský institut v Praze vyhlašuje nový ročník soutěže o nejlepší diplomovou a bakalářskou práci zaměřenou na Polsko. Přihlašovat se mohou práce obhájené v akademickém roce 2022/2023, jejichž téma je spojeno s Polskem či jejichž obsah se Polsku ve značné míře věnuje. Soutěž probíhá ve dvou kategoriích – pro polonisty a pro absolventy dalších oborů v České republice.
Termín pro zaslání přihlášek a prací: 15. března 2024
Porota:
doc. Mgr. Roman Baron, Ph.D. (Historický ústav AV ČR)
Mgr. Renáta Buchtová, Ph.D. (Masarykova univerzita)
Mgr. Vít Dostál, Ph.D. (Asociace pro mezinárodní otázky)
Wojciech Bednarek (zástupce ředitele Polského institutu v Praze)
Přihlášky a podrobná pravidla
MARIAN SZYJKOWSKI
15. 12. 1883–21. 9. 1952
První profesor polského jazyka a literatury na Univerzitě Karlově v Praze, kde 13. října 1923 přednesl svou zahajovací přednášku. Marian Szyjkowski vystudoval polonistiku a romanistiku ve Lvově, od roku 1914 působil na Jagellonské univerzitě v Krakově. Ve své vědecké práci se zaměřoval na období romantismu, polsko-české kulturní kontakty a drama. Publikoval řadu odborných prací nebo učebnice polské literatury. V Praze organizoval také setkání s polskými umělci – například básníky ze skupiny Skamander nebo se skladatelem Karolem Szymanowským. Szyjkowského plány na návrat do Polska zhatila druhá světová válka. Působil tak na pražské filozofické fakultě až do své smrti, je pochován na Malvazinkách.
Výsledky jednotlivých ročníků soutěže
Všem soutěžícím děkujeme za účast! Vítězům i autorům prací s čestným uznáním srdečně gratulujeme.
Cena Mariana Szyjkowského pro nejlepší disertační práci / 2023
U příležitosti 100. výročí založení české univerzitní polonistiky v roce 2023 vyhlásil Polský institut v Praze zvláštní cenu určenou pro disertační práce, obhájené od roku 2013, jejichž téma je spojeno s Polskem a jejichž obsah se Polsku ve značné míře věnuje. Sponzorem zvláštní ceny je ORLEN Unipetrol. Komise ve složení prof. Joanna Goszczyńska, prof. Jan Holzer a prof. Jan Rychlík rozhodla o vítězích, kterými se stali: Michala Benešová za práci „Ve světle kabaly: židovská mystika v polské literatuře meziválečného období“ obhájenou v roce 2016 na Katedře středoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Jan Květina za práci „Republikánský mýtus polské aristokracie: Raně novověké pojetí politické identity Stanisława Orzechowského a Andrzeje Frycze Modrzewského“ obhájenou v roce 2017 na Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
5. ročník 2021/2022
Polonistiky – diplomová práce
Vítězná práce:
Jana Kocúrková: Obraz ženy v polských filmových kronikách v letech 1949–1954 (Polonistika, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci)
Polonistiky – bakalářská práce
Vítězná práce:
Vladimíra Holmanová: Textová ekvivalence vybraných polských adjektiv: korpusová analýza (Katedra středoevropských studií, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Nepolonistické obory – diplomová práce
Vítězná práce:
Jana Kačerová: Reflexe událostí v Polsku 1980–1983 v bývalém Východočeském kraji (Historický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity)
Nepolonistické obory – bakalářské práce
Štěpán Kubičina: Byla Polská operace NKVD ve 30. letech v Sovětském svazu genocidou? (Katedra ruských a východoevropských studií, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze)
4. ročník 2020/2021
Polonistiky – diplomové práce
Čestné uznání: Aleksandra Żukowska, Analiza porównawcza polskiego i czeskiego tłumaczenia serialu Breaking Bad, Univerzita Palackého v Olomouci, Polská filologie se specializací na překlad
Polonistiky – bakalářská práce
Vítězná práce: Kryštof Halamek, Haličská řež roku 1846 – Historický kontext a reflexe, Univerzita Pardubice, Slavistická studia zemí Evropské unie
Čestné uznání: Magdaléna Waniová, Adaptacja filmowa powieści „Ciemno, prawie noc” Joanny Bator, Masarykova univerzita, Polština se zaměřením na oblast firemní praxe, služeb a cestovního ruchu
Nepolonistické obory – diplomové práce
Vítězné práce:
- Tadeáš Dohnaňský, Kde cesty nevedou. Region jako motiv i prostředek narace v současné české a polské poezii, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta: komparatistika
- Michal Voráček, Svoboda médií v zemích Visegrádské skupiny z pohledu novinářů, Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd: Mediální studia
Čestné uznání:
- Martin Fornůsek, Modern Army for Modern Times or a Private Paramilitary? Polish Territorial Defence Force, Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, Konfliktní a demokratická studia
- Radek Smolka, Vztah polské katolické církve k hnutí Solidarita do roku 1989 a jeho reflexe v českém samizdatu, Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií, Katedra německých a rakouských studií
- Kateřina Šumníková, Obraz pontifikátu Jana Pavla II. ve Spolkové republice Německo, Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií, Německá a středoevropská studia
Nepolonistické obory – bakalářská práce
Vítězné práce:
- Aleksander Baron, Bělorusové v meziválečném Československu a Polsku (interkulturní rozdíly a možnosti uplatnění), Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Mezinárodní teritoriální studia
- Anna Medalová, Polská politika paměti a Varšavské povstání, 1945-2020, Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Mezinárodní teritoriální studia
- Matyáš Svítok, Fantómové hranice jako příčina socioekonomické a politické diferenciace současného Polska, Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Geografie a kartografie
3. ročník 2019/2020
Polonistiky – diplomová práce
Vítězná práce: Bc. Jakub Podžorný, Polské školství na Těšínsku v období přelomu 19. a 20. století, Univerzita Pardubice, Filozofická fakulta, Kulturně historická slavistika
Nepolonistické obory – diplomová práce
Čestné uznání: Bc. Václav Skořepa, Když vysokou školu nahradily byty: podzemní vzdělávání v socialistickém Československu a Polsku v 70. a 80. letech 20. století v komparativní perspektivě, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav světových dějin
Čestné uznání: Bc. Tomáš Slavíček, Výjimečný stav v Polské lidové republice, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Filozofická fakulta, Katedra historie
Polonistiky – bakalářská práce
Cena neudělena
Nepolonistické obory – bakalářská práce
Vítězná práce: Alžběta Dvořáková, Česko-polský výraz obrazem i slovem, Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta Katedra výtvarné kultury a textilní tvorby
2. ročník 2018/2019
Kategoriie Polonistiky – diplomová práce
1. místo: Katarzyna Wiktoria Myšáková Szwed: Problematika překladu Průvodce Arcibiskupským zámkem a zahradami v Kroměříži (Polonistika FF UPOL)
Kategorie Polonistiky – bakalářská práce
1. místo: neuděleno
Čestné ocenění
Joanna Szabó: Komparácia vývoja používania anglicizmov v poľskej a slovenskej hovorovej reči na základe internetového jazyka (Polonistika FF UK)
Kategorie Nepolonistické obory – diplomová práce
1. místo: Nikoleta Bartošová: Skrytý fenomén diela Na szkle malowane poľskej skladateľky Katarzyny Gärtner (Muzikologie FF UPOL)
Kategorie Nepolonistické obory – bakalářská práce
1. místo: oceněny dvě práce
Martin Fornůsek: Vojenské a bezpečnostní aspekty polského záboru Těšínska v letech 1938-1939 (Historický ústav FF MU)
Jan Kubelka: Literární reportáž, teoretické vymezení a vlastní text (Institut komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK)
1. ročník 2017/2018
Vítězná práce v kategorii Polonistiky – diplomová práce
Denisa Dědová: Motiv lovu a lovectví v polské literatuře od romantismu po současnost (FF MU)
Čestné uznání
Anna Militz: Václav Burian (1959–2014). Překladatel, novinář, popularizátor polské kultury (UPOL)
Vítězná práce v kategorii Polonistiky – bakalářská práce
Jakub Podžorný: Vybrané aspekty druhé světové války na Těšínsku – drama tří národů (UPCE)
Čestné uznání
Yury Solodukhin: Czesław Miłosz: „Un autre Europe” – „Jiná Evropa” (FF UK)
Vítězné práce v kategorii Nepolonistické obory – diplomová práce
Jan Liška: Zánik polsko-litevského státu 1791–1795 (FF UK)
Nela Michalicová: Ke králi i k sejmu. Císařští diplomaté a habsburská politika vůči sasko-polské unii v druhé půli vlády Augusta II. (1719–1733) (UPCE)
Čestné uznání
Ondřej Novotný: Gentrifikace v postsocialistickém kontextu střední Evropy. Komparativní případová studie – Varšava a Praha (FSV UK)
Klaudia Styková: Poľský tretí obeh a československý underground: Poľská a československá alternatívna scéna v 80. rokoch v komparatívnej perspektívy (FF UK)
Nepolonistické obory – bakalářská práce
Cena neudělena