Národní muzeum ve Varšavě uchovává, restauruje a zpřístupňuje polská a zahraniční díla z oblasti dějin umění, archeologie, historie a numizmatiky. Aktivně se věnuje výstavní činnosti. Organizuje zahraniční studijní cesty, předvším badatelské a související s přípravou výstav se zahraničními partnery. Na pořádání výstav, zápůjčkách děl, vydávání publikací a vědeckých projektech spolupracovalo MNW s mnoha muzei, galeriemi a dalšími institucemi v Polsku i ve světě. Dlouhodobě spolupracuje s ICOM – Mezinárodní radou muzeí a CODART – celosvětovou organizací kurátorů holandského, vlámského a belgického umění se sídlem v Amsterdamu. Příkladem mezinárodního působení muzea je výstava Polsko. Síla obrazu ve spolupráci Musée du Louvre.

Národní muzeum v Krakově je nejstarší muzeum v Polsku. Jeho posláním je představovat národní i obecně lidské hodnoty prostřednictvím seznamování veřejnosti s uměleckými díly ze světa i z Polska, především pak z Krakova a okolí. Muzeum se zapojuje do projektů digitalizace, do vzdělávacích i vědeckých programů. Jako první polské muzeum získalo statut vědecko-výzkumné instituce v uměnovědné oblasti a oblasti umělecké tvorby. Jedním z mezinárodních projektů muzea je projekt Kultura mimo hranice, v jehož rámci byl realizován program Akademie řízení kulturních institucí, který umožnil vytvořit platformu pro výměnu zkušeností mezi polskými a gruzínskými kulturními institucemi, jejímž cílem bylo sdílení vypracovaných standardů, řešení strategických otázek muzejní činnosti či ochrany a prezentace kulturního dědictví.

Národní muzeum v Kielcích své působení opírá o péči o svěřené kulturní dědictví, unikátnost a atraktivitu výstav, uměleckých aktivit, vzdělávací činnost a činnost vědecko-výzkumnou a vydavatelskou. Muzeum vlastní jednu z nejrozsáhlejších sbírek staropolského portrétu, největší sbírku obrazů polského krajináře 19. století Józefa Szermentovského a také největší polskou sbírku proslulé porcelánky Ćmielów, dále je v jeho sbírkách unikátní gramofonová deska s nahrávkou hlasu spisovatele Stefana Żeromského. Národní muzeum v Kielcích uspořádalo první polskou interdisciplinární konferenci věnovanou muzeoterapii. Příkladem mezinárodní spolupráce může být panelová výstava o Henryku Sienkiewiczovi, která vznikla u příležitosti 100. výročí úmrtí nobelisty.

Národní muzeum v Poznani shromažďuje a trvale chrání kulturní dědictví mnoha staletí a mnoha generací. Popularizuje základní hodnoty historie, vědy a kultury a snaží se formovat estetické cítění a podněcovat touhu po poznání. Muzeum se podílí na pořádání výstav v Polsku i v zahraničí. Uděluje také Cenu Jana Lenici, jež nese jméno vynikajícího polského grafika a je určena mimořádným, umělecky vyzrálým výtvarníkům z celého světa, kteří svou tvorbou zaujímají podobný postoj jako Lenica, tj. vystupují mimo úzce vymezené hranice užité grafiky.

Národní muzeum ve Vratislavi – jeho posláním je shromažďovat památky a ikonografické, fotografické a dokumentační  materiály vztahující se k umění ze Slezska, umění tzv. Kresů (někdejšího východního pohraničí Polska), evropskému umění, umění Blízkého i Dálného Východu, uměleckým řemeslům, technickým památkám a etnografii. Muzeum vlastní jednu z největších sbírek polského současného umění v Polsku – sbírka zahrnuje malby, grafiky, kresby, sochy, sklo, keramiku a fotografie, ale i konceptuální umění, dokumentaci happeningů a videoart. Instituce byla spoluorganizátorem mezinárodního projektu Ganymed goes Europe, který propojoval tři oblasti umění: malířství, literaturu a divadlo.

Národní muzeum v Gdaňsku shromažďuje památky a ikonografické, fotografické a dokumentační materiály k Polska i zahraničí týkající se starého i novodobého umění, etnografie Pomoří a evropských i mimoevropských kultur. Perlou muzejní sbírky je Poslední soud, veledílo vlámské renesance, jehož autorem je Hans Memling. Muzeum se aktivně zapojuje do mezinárodních vědeckých, restaurátorských a vzdělávacích projektů, věnuje se také digitalizaci děl. V rámci mezinárodní spolupráce byly uspořádány například workshopy pro umělce v Bagdádu a projekt fotografické dokumentace norských a islandských kostelů.

Národní muzeum ve Štětíně naplňuje své poslání prostřednictvím prezentace sbírek v rámci stálé expozice, pořádáním výstav a dalších různorodých akcí zaměřených na umění, vědeckých konferencí, popularizačních akcí, věnuje se také vydavatelské a vzdělávací činnosti. Je nejen depozitářem paměti dob minulých, ale i živým centrem kultury, místem které aktivně utváří historické povědomí i společenské postoje veřejnosti. Muzeum v duchu multikulturního, přeshraničního dialogu a spolupráce buduj regionální, národní i evropskou identitu Západního Pomoří a jeho obyvatel – příkladem může být mezinárodní projekt Společné dědictví, společná budoucnost.

Muzeum solných dolů Vělička ve Věličce se zaměřuje na ochranu a popularizaci bohaté historie dolování soli v Polsku. Shromažďuje, uchovává, restauruje a zpřístupňuje kulturní dědictví spojené s dějinami solivarnictví a hornickou těžbou soli a  měst Vělička a Bochnia, hornické techniky, geologie solných ložisek, umění a etnografie. Muzeum vedle stálé podzemní expozice spravuje rovněž středověký hrad, který byl historickým sídlem vedení solných dolů. Solné doly ve Věličce byly zapsány na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Aktivně se věnuje také vzdělávací a vědecké činnosti a pořádání výstav.

Hradní muzeum Malbork – jeho úkolem je pečovat o památkový charakter malborského hradního komplexu, významné součásti kulturního dědictví, pod muzeum rovněž spadají hrady Kwidzyn a Sztum. Mezi nejhodnotnější sbírky Hradního muzea patří kolekce uměleckých předmětů z jantaru, středověkých architektonických prvků, středověkého sochařství a historických zbraní a zbroje. Hrad Malbork je zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Muzeum je členem Sdružení pobaltských hradů a muzeí a realizuje mezinárodní vzdělávací akce pro mládež, účastní se mezinárodních programů spolupráce, např. interdisciplinárního vědeckého programu Ekologie kruciát (The Ecology of Crusading).

Muzeum – Zámek v Łańcutu je jedním z nejkrásnějších šlechtických sídel v Polsku. Zámek je znám svými vytříbenými obytnými interiéry a zajímavou sbírkou kočárů. Budovu zámku obklopuje malebný starý anglický park, v němž se nacházejí nejrůjnější pavilony a hospodářské budovy, kdysi pevně spojené s každodenním životem łańcutské rezidence. Muzeum realizuje řadu vědeckých aktivit, usiluje o digitální inventarizaci, ochranu a popularizaci ohrožených národních památek v Polsku i v zahraničí, mj. spolupracuje s muzejními a vědeckými institucemi na Ukrajině. V areálu zámku a v parku se každoročně koná proslulý hudební festival, na který se sjíždějí vynikající umělci z celého světa.

Muzeum Łazienki Królewskie ve Varšavě tvoří klasicistní památky – letní rezidence krále Stanislava Augusta – a historické zahrady. Hlavním úkolem muzea je prezentovat polské dějiny a kulturu s poukázáním na její spojitost s dějinami a kulturou světovou. Rovněž rozšiřuje povědomí o dějinách paláce Łazienki Królewskie, zvláště o umělecké sbírce krále Stanislava Augusta. Instituce je organizátorem mezinárodního projektu Zahrady světla, jehož cílem je propagace výjimečných historických zahrad a muzeí z celého světa. Dále realizuje ve spolupráci s mezinárodními partnery projekty v prostorách parku a historických zahrad. Pořádá dlouhodobý výstavní projekt Výstava jednoho obrazu, který umožňuje představit výjimečná díla ze světových sbírek.

Muzeum Wilanów (Muzeum Pałacu Króla Jana III w Wilanowie) se nachází ve Varšavě a tvoří ho palác krále Jana III. Sobieského. Muzeum dbá o odkaz krále Jana II. Sobieského a další všestranné osobnosti jeho doby, Stanisława Kostky Potockého. Veřejnosti představuje barokní dobu, kultivuje staropolské tradice a formuje pocit odpovědnosti občanů za kulturní a přírodní dědictví. Ve spolupráci s Mezinárodní radou muzeí ICOM se aktivně podílí na vytváření procedur ochrany kulturního dědictví a šíří povědomí o problematice odpovědnosti kulturních institucí za veřejný prostor a krajinu. Muzeum také podporuje kulturní diplomacii prostřednictvým svých výstavam a seminářů o staropolských dějinách a kultuře, cizojazyčnými publikacemi a také programem historických rekonstrukcí včetně těch kulinárních, které jsou využívány polskými zastupitelskými úřady a kulturními institucemi v zahraničí.

Královský zámek ve Varšavě byl rezidencí polských králů a sídlem Sejmu Rrzeczpospolité obou národů. Má jednu z nejcennějších sbírek uměleckých děl v Evropě, jsou mezi nimi mj. díla Rembrandtha, Canalette, Baccierelliho či polského klasika Jana Matejki. Bohatě zařízené interiéry přenesou návštěvníky do dob Jagellonců, Vasovů, saské dynastie a krále Stanislava Augusta. Instituce realizuje mezinárodní muzejní projekty. Pořáda rovněž studijní pobyty a přednášky spojené s akcí U královského stolu – degustace historických jídel.

Královský zámek Wawel se nachází v Krakově, někdejším hlavním městě Polska, byl po staletí sídlem králu a symbolem polské státnosti. V jeho sbírkách najdeme cenný soubor obrazů, grafik, soch, tkanin, klenotů, militárií, porcelánu a nábytku. V komnatách jsou vystaveny gobelíny ze sbírek krále Zigmunda Augusta a nádherné renesanční malby z kolekce rodu Lanckorońských. Muzeum své sbírky zpřístupňuje v několika stálých expozicích a využívá i expozice pod širým nebem. Kromě pořádání výstav se věnuje také vzdělávací činnosti a restaurování. Instituce se v rámci dlouhodobého mezinárodního programu zabývá výzkumem a rekonstrukcí společného kulturního dědictví někdejšího východního pohraničí Polska, tedy oblasti tzv. Kresů.

Národní muzeum techniky ve Varšavě je největší muzejní instituce v Polsku zaměřená na techniku. Cílem její činnosti je uchovat pro budoucí generace předměty dokládající vývoj polské techniky od samých počátků polského státu. Muzeum se snaží věrně a  nestranně popisovat jevy spojené s technickým pokrokem a prezentovat dnešní veřejnosti výsledky polského technického myšlení a nastínit cesty, kterými se ubíralo. Muzeum shromažďuje exponáty, fotografickou dokumentaci či konstrukční plány mnoha strojů a zařízení, mezi vzácné exponáty patří například šifrovací přístoj Enigma nebo automobil Cadillac maršálka Józefa Piłsudského. Muzeum pořádá také workshopy Setkání s historií techniky.

Muzeum slezských Piastovců v Brzegu se zaměřuje na veškerou problematiku spjatou se slezskými Piastovci a piastovskými tradicemi na historickém území Slezska a shromažďováním předmětů spojených s historií města Brzeg a okolí. Věnuje se pořádání výstav, ale rovněž pořádá vzdělávací akce nebo workshopy určené dětem, mládeži či seniorům. Workshopy účastníkům zprostředkovávají či prohlubují znalosti historie města, piastovských dějin Slezska, historických pramenů, interpretaci gotických, renesančních a barokních uměleckých děl a umožňují také bližší seznámení s muzejními sbírkami.

Oblastní muzeum Międzyrzec Alfa Kowalského představuje největší sbírku rakevních portrétů (specificky polského fenoménu portrétů umisťovaných v průběhu pohřbu v čele rakve) ze 17. a 18. století, dále inskripčních tabulí a erbovních štítů. Hlavním posláním instituce je shromažďování a zkoumání památek a dokumentačních materiálů souvisejicích s technikou, uměním a archeologií Międzyrzecké oblasti a někdejšího velkopolsko-braniborsko-slezského pomezí s jeho charakteristickým staropolským pohřebním obřadem. Muzeum je pořadatelem mezinárodních workshopů v rámci projektu Comenius, workshopy jsou věnovány multikulturalitě velkopolsko-slezsko-braniborského pomezí.

Národní námořní muzeum v Gdaňsku se zabývá shromažďováním, restaurováním a digitalizací památek spojených s námořní plavbou, lodním stavitelstvím, uměním ztvárňujícím moře a rybolovem; šíří povědomí o námořních dějinách Polska. Provádí výzkumy v oblasti mořské archeologie, restaurování a rekonstrukce, digitální dokumentace památek. Podílí se na činnosti Výboru pro kulturní dědictví pobaltského regionu (Baltic Region Heritage Committee). Instituce aktivně spolukpracuje s námořními muzei ostatních pobaltských zemí. Realizuje mezinárodní projekty: Baltic Sea Region Integrated Maritime Cultural Heritage Management (BALCTICRIM), který se soustředí na plán prostorového využití Baltského moře, dále projekty Navis I a Navis II, které mají za cíl zpracování databáze o památkách starého lodního stavitelství a raně středověkých přístavů.

Muzeum umění v Lodži se zaměřuje na prezentaci sbírkových děl v různých kontextech, ale i na propagaci progresivních uměleckých fenoménů a posilování role umění jako důležitého prvku života společnosti.  Hlavním poslání instituce je naplňováno shromažďováním sbírek a péčí o ně, muzeum také uskutečňuje nejrůznější umělecké akce a široce pojatou vědeckou, vzdělávací a popularizační činnost. S ohledem na úzké propojení historie muzea s historií umělecké avantgardy je i v současnosti kladem velký důraz na propagaci současných uměleckých fenoménů a spolupráci s tvůrci. V rámci mezinárodní spolupráce muzeum uskutečnilo projekt Kreativní archivy: Lodž-Londýn (Creative Archives: Łódź-London), který si kladl za cíl zapojení do diskuse o moderních metodách zpřístupňování archivů a sdílení dobré praxe v oblasti archivace a digitalizace artefaktů doprovázejících uměleckou tvorbu.

Muzeum moderního umění ve Varšavě zkoumá nejnovější umění a shromažďuje sbírku uměleckých děl. Sbírka současného umění, kterou muzeum vytváří, je záznamem dynamických jevů a procesů, k nimž dochází lokálně i globálně. Muzeum je také platformou setkávání, inspirací a úvah, které vycházejí mimo oblast umění, ale vždy v ní nacházejí svůj zdroj. Muzeum pořádá výstavy, vydává nejrůznější publikace, vede vzdělávací a vědecké programy. Instituce je členem L’Internationale – konfederace sdružující devět institucí zabývajících se moderním a současným uměním, v jejímž rámci spolupracuje jak se členskými institucemi, tak i jinými evropskými organizacemi.

Zachęta – Národní galerie umění má za úkol propagovat myšlenku současného umění jako důležité součásti kulturního a společenského života. Galerie organizuje řadu výstav. V jejích prostorách, které mají za sebou již stoletou historii, byla prezentována díla významných polských i zahraničních umělců, mj. Marlene Dumas, Zbigniewa Libery, Tadeusza Kantora, Jajoi Kusamy, Wilhelma Sasnala. Zachęta má rovněž na starosti uměleckou i organizační přípravu expozic dvou klíčových světových uměleckých festivalů: Polského pavilonu na benátském bienále umění a na bienále architektury.

Muzeum Józefa Piłsudského v Sulejówku prezentuje veřejnosti osobnost a hodnoty polského státníka Józefa Piłsudského. Muzeum vytvořilo Mládežnicku radu Muzea Józefa Piłsudského, první poradní orgán v Polsku, který je složen z mládeže – rada umožňuje vycházet vstříc potřebám mladých návštěvníků kulturních institucí a také je platformou pro vytváření vlastních projektů mládeže založených na muzejních sbírkáchl. Muzeum organizuje každoroční konferenci Dialog dvou kultur, která se koná ve městě Kremenec na Ukrajině. U příležitosti 150. výročí Piłsudského narození muzeum připravilo výstavu Státník Polska a Evropy, která byla prezentována v zahraničí.

Muzeum Jana Pavla II. a primase Wyszyńského je věnováno dvěma významným církevním osobnostem: Karolu Wojtyłovi, pozdějšímu papežovi Janu Pavlu II., a polskému primasovi Stefanu Wyszyńskému. Muzeum zpřístupňuje vyprávění těchto církevních velikánů o jejich dětství, rodinách, cestě ke knežskému povolání i o jejich dráze v církvi. Díky citátům a filmům, které muzeum prezentuje, je představuje nejen jako církevní hodnostáře. Jejich postoje k rodinným tragédiím, které oba prožili, reakce na tíživé historické události a postoj vůči pronásledovatelům se mohou stát díky své univerzálnosti inspirací. Muzeum navázalo spolupráci s muzei a badatelskými institucemi v Itálii a spolupořádá mezinárodní studijní cesty.

Muzeum druhé světové války v Gdaňsku shromažďuje a zpřístupňuje sbírky spojené s dějinami tohoto válečného konfliktu se zvláštním důrazem na místa jeho vypuknutí na území Polska. Muzeum se věnuje výstavní, vzdělávací a vydavatelské činnosti. Jeho poslání je formování historické narace, díky níž je druhá světová válka prezentována moderním způsobem perspektivou historické zkušenosti Poláků a Polska s ohlede na tehdejší velkou politiku, a především postojů lidí vůči válečné situaci a tváří v tvář okupaci Polska dvěma totalitními režimy. Muzeum se věnuje rovněž válečnými osudy dalších národů během největšího ozbrojeného konfliktu 20. století. Realizuje výstavní, edukační a kulturní projekty s mezinárodní působností, mezi ně se řadí například výstava Milion ze zámoří (o Američanech polského původu v americké armádě za druhé světové války), mezinárodní konference World Battlefield Museums Forum a zahraniční výjezdy dětí a mládeže Proměna perspektivy.

Muzeum Poláků zachraňujících Židy za druhé světové války nese jméno rodiny Ulmovy a je situováno v obci Markowa v jihovýchodním Polsku. Jeho posláním je ukázat hrdinské činy Poláků, kteří během německé okupace pomáhali Židům – nasazovali tím svůj život i životy svých blízkých. Muzeum rovněž představuje polsko-židovské vztahy v období holokaustu a seznamuje veřejnost s osudem rodiny Ulmovy z Markowé – manžele Ulmovy spolu s jejich šesti dětmi zastřelili němečtí četníci za to, že ve svém domě schovávali Židy. Jedná se o první muzejní instituci v Polsku zaměřenou na tematiku záchrany židovského obyvatelstva na okupovaném polském území během holokaustu. Muzeum pořádá mezinárodní studijní pobyty, připravuje také putuvní výstavy o Polácích zachraňujících Židy za druhé světové války, holokaustu a polsko-židovským vztahům.

Státní muzeum Auschwitz-Birkenau v Osvětimi – jeho úkolem je shromažďovat sbírkové předměty související s pozůstatky německého nacistického koncentračního tábora Auschwitz včetně archiválií, zajišťovat části areálu někdejšího koncentračního tábora Auschwitz a zprostředkovávat dějiny tábora Auschwitz budoucím generacím. Areál koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz byl zapsán na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V muzeu působí Mezinárodní centrum vzdělávání o Auschwitz a holokaustu (MCEAH), které spolupracuje s mnoha institucemi z celého světa. Muzeum realizuje mezinárodní, mezikulturní a mezináboženské projekty zaměřené na vzdělávání, vědecký výzkum či archivními rešeršemi. Příkladem šikokého působení muzea je Mezinárodní letní akademie, které se účastní pedagogové z celého světa.

Státní muzeum Majdanek v Lublinu je jediné světové muzeum válečného utrpení, které vzniklo ještě během druhé světové války. Stará se hmotné pozůstatky tří německých táborů: koncentračního tábora Majdanek a vyhlazovacích táborů Bełżec a Sobibór. Ve své činnosti klade muzeum důraz na praktický i teoretický rozvoj historického vzdělávání o německé okupaci v oblasti Lublinu. Edukační působení muzea staví na aktivním poznávání dějin vepsaných do konkrétního místa. Zahrnuje tvorbu specializovaných programů a seminářů, pořádání historických workshopů pro mládež, studijních pobytů pro dospělé a realizaci mezinárodních projektů. Příkladem mezinárodního působení je spolupráce se školami Bethel Friedricha von Bodelschwingha z Bielefeldu.

Muzeum Stutthof ve Sztutowu se nachází v areálu někdejšího německého koncentračního tábora KL Stutthof. Generace zaměstnanců muzea se starají o paměť zločinu a památku utrpení tisíců obětí. Ve jménu uchování a ochrany kulturního dědictví se muzeum věnuje vzdělávací, výstavní, vědecké a dokumentační činnosti. V rámci programu Osudy Poláků v německých koncentračních táborech na západě Evropy instituce shromažďuje dokumenty a další historické předměty spojené s tragickými osudy Poláků v německých koncentračních táborech v západní části Evropy. Muzeum také pořádá pravidelní konference a setkání pracovníků muzeí z Polska i ze zahraničí: Fórum paměti.

Muzeum dějin Polských Židů Polin je instituce, která prezentuje mnohasetletou historii polských Židů. Hlavním posláním muzea je pečovat o paměť dějin polských Židů, šířit myšlenky otevřenosti, tolerance a pravdy, přispívat k vzájemnému porozumění a úctě mezi Poláky a Židy, ve společnosti v celéEvropě i ve světě. Muzeum je aktivní  v pořádání výstav a vzdělávací činnosti. V souvislosti s mnohostrannou spoluprací se zahraničím muzeum realizovalo mj. výstavu S ohrožením života. Poláci zachraňující Židy během šoa – výstava byla přeložena do deseti jazyků. Jedním z programů muzea je Global Education Outreach Program (GEOP), v jehož rámci se konají mezinárodní vědecké workshopy, konference, přednášky a semináře.

Židovský historický ústav Emanuela Ringelbluma ve Varšavě se zabývá dějinami Židů, kteří po staletí žili v Polsku a celé střední a východní Evropě. S ohledem na mimořádný a symbolický význam odkazu Emanuela Ringelbluma, židovského historika, který mj. vytvořil archiv varšavského ghetta, je současné poslání ústavu spojeno s široce pojatým zkoumáním židovské historie, kultury a dědictví v rámci polské a mezinárodní akademické obce, ale i s jejich popularizací. Židovský historický ústav se stará o dokumentaci památek židovské kultury v celém Polsku. Rovněž se podílí na rozvoji největší judaistické knihovny v Polsku. Spolupracuje s mezinárodními vědeckými institucemi, které se zaměřují na dějiny Židů, paměť holokaustu, muzejnictví – nabízí možnost společných vzdělávacích programů a širší spolupráce se zahraničními výzkumnými institucemi.