Zanechal po sobě úctyhodné dílo, ať už jako překladatel současných polských dramatiků (např. Ingmara Vilqista, Michala Walczaka, Malgorzaty Sikorske-Miszczuk, Marka Modzelewského, Tadeusze Slobodzianka, Mateusze Pakuly) nebo teoretických divadelně vědných prací (Proměny ikonosféry Henryka Jurkowského, či Divadelní prostor a Druhá divadelní reforma? Kazimierze Brauna). Opomenout nelze ani jeho překlad knihy Anny Bikont My z Jedwabneho. Jeho odborné erudice pravidelně využívaly časopisy Svět a divadlo, Divadelní revue, stejně jako pořadatelé mezinárodního festivalu Divadlo v Plzni, pro který několik let pomáhal tlumočit inscenace hostujících polských souborů.

Jako člen literární redakce Českého rozhlasu Vltava a později Tvůrčí skupiny Drama a literatura se zabýval především českou a polskou literaturou. Od roku 1990, kdy do Českého rozhlasu nastoupil, vytvořil nebo redakčně připravil stovky literárních pořadů všech formátů: od povídek, přes pořady poezie, četby na pokračování, až po autorské dokumenty či komponované večery věnované nejrůznějším kulturním tématům a událostem. Pro pořad Osudy zaznamenal vzpomínky mnoha českých uměleckých osobností, za všechny jmenujme Vladimíra Justa, Václava Daňka, Jiřího Stivína, Jana Vladislava, Lubomíra Martínka, Ivana Vyskočila, Karla Halouna, Editu Grosmanovou, Ivana Binara, Karola Sidona…

Čest jeho památce!