V posledních letech se postava Kalinoŭského stává významným symbolem spolupráce ve středovýchodní Evropě ohrožené ruskou expanzí. Nalezení a státní pohřeb ostatků Kalinoŭského ve Vilniusu v roce 2019 se stalo příležitostí k velké manifestaci sounáležitosti Poláků a Litevců se svobodnými Bělorusy. Polská vláda už několik let nabízí Stipendijní program Kastuśe Kalinoŭského pro běloruské studenty. A hrdina lednového povstání se stal i patronem dobrovolnického běloruského pluku, který od začátku války bojuje na Ukrajině proti ruské agresi. Večera věnovaného různým formám odporu proti ruské imperiální politice se zúčastní zástupci všech tří zmíněných iniciativ spjatých se jménem Kalinoŭského z Běloruska, Litvy a Polska.

Diskutovat budou

Prof. Rimantas Jankauskas z Univerzity ve Vilniusu, který se podílel na objevení a identifikaci Kalinouského ostatků v roce 2017

Dr. Maxim Rust – politolog, působí na Škole východních studií Varšavské univerzity, spolupracuje na stipendijním programu Kalinoŭského

Pavel Maryeuski – zástupce Asociace běloruských veteránů, bývalý bojovník Pluku Kalinoŭského v rámci Ukrajinských ozbrojených sil

Krátké úvodní slovo o osobnosti Kalinoŭského přednese běloruský historik působící nyní v bělourské redakcji Radia Svobodná Evropa a autor knihy o této postavě – dr. Siarhiej Ablamiejka.

Moderátor: Petr Hlaváček

9. 2. / 19:00 / Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13

Tlumočení zajištěno.

Organizátoři: Velvyslanectví Litvy v ČR, Polský institut v Praze, Kancelář demokratického Běloruska v ČR, Knihovna Václava Havla

Ve spolupráci s Velvyslanectvím Polska v ČR a Muzeem paměti XX. století.

Články k výročí povstání v médiích

Více o idejích lednového povstání si můžete přečíst v komentáři profesora Andrzeje Nowaka s názvem Poláci, Ukrajinci, Litevci a Bělorusové se nevzdávají aneb Jak se nesmířit s porobou, který vyšel v neděli 22. ledna na Forum24.

Povstání mělo velký ohlas v celé Evropě včetně českých zemí a v povstaleckých oddílech bojovalo několik desítek českých dobrovolníků. Po potlačení povstání navíc povstalci, kteří prchali z ruského záboru, končili ve vězeních na území habsburské monarchie, mimo jiné v Olomouci, Hradci Králové a další místech. Českým kapitolám v dějinách lednového povstání je věnován článek profesorky Agnieszky Czajkowské (online na portálu revue Kontexty) a Eleonory Tehníkové Polské povstání a internovaní polští povstalci ve východních Čechách (1963–1865), který vychází v lednovém čísle časopisu Dějiny a současnost a můžete si ho přečíst i online.

www.vaclavhavel.cz