V lednu roku 1573 museli zvolení zástupci jednotlivých regionů Polského království a Velkoknížectví litevského přijít na to, jak se vypořádat s úmrtím posledního krále z dynastie Jagellonců, Zikmunda Augusta, který nezanechal žádného potomka. Jak udržet celistvost unie složené z lidí několika jazyků a náboženských vyznání? Jak zabezpečit unikátní politické zřízení založené na rovnováze sil panovníka a parlamentu a principu „zlaté svobody”, tedy nezcizitelných práv příslušníků politického národa? Zatímco většina Evropa byla v té době zmítána náboženskými válkami a státy se jeden po druhém přikláněly k principu „cuius regio, eius religio“, v Rzeczpospolité došlo 28. ledna k vyhlášení tzv. Varšavské konfederace zajišťující rovnost všech občanů nezávisle na tom, k jaké křesťanské církvi se hlásí.

„A jelikož je v naší Republice velká dissidium in causa religionis christianae, abychom zabránili neklidu, který vidíme v mnoha jiných zemích … tímto si vzájemně slibujeme, pro nobis, et successoribus nostris, in perpetuum… že my, kteří jsme dissidentes de religione zachováme mír mezi sebou a nebudeme prolévat krev kvůli rozdílům vyznání a náboženské praktiky.“ (citát z Varšavské konfederace, 1573)

Zatímco ve většině evropských zemí se v oné době prosazuje absolutismus, Rzeczpospolita si na Sejmu v lednu 1573 odsouhlasila, že králové budou vybíráni shromážděním všech občanů, tzv. elekcí. Tehdejší spisovatel Stanisław Orzechowski k tomu napsal: „Co je krásnějšího než vědomí, že váš král se králem nezrodil, ale vy jste ho králem učinili, a že mečem, který jste mu svěřili, může sloužit jen ve shodě s vaší vůlí?“

Více o unikátním státním zřízení polsko-litevské Rzeczpospolité se můžete dozvědět na naší putovní výstavě Republika mnoha národů, která v minulých letech navštívila řadu míst v ČR a nyní je k prolistování zde: https://issuu.com/polskyinstitutvpraze/docs/republika_mnoha_narodu nebo na našich webových stránkách pod tímto odkazem.

Výstavu, jejíž koncepci navrhl historik Jan Květina, připravil Polský institut v Praze ve spolupráci s Velvyslanectvím Litvy a Velvyslanectvím Polska v ČR a s Kanceláří Svjatlany Cichanouské, lídryně svobodného Běloruska.

Doporučujeme také knihy Jana Květiny Mýtus republiky (2020) a Šlechtická demokracie (2011).

O fenoménu Rzeczpospolité si můžete přečíst rovněž článek Jana Květiny s názvem „Bašta proti tyranii z Východu.“ Poláci dnes patří k největším podporovatelům Ukrajiny. Důvod hledejme ve společné historii, který právě vyšel v Deníku N.