Polské kulturní instituce
Institut Adama Mickiewicze (Instytut Adama Mickiewicza, IAM) propaguje polskou kulturu na světě – iniciuje mezinárodní výměnu mezi polskými a zahraničními kulturními institucemi, koprodukuje kulturní akce, organizuje studijní cesty a zajišťuje účast polských umělců v mezinárodním kulturním dění. K naplňování svých cílů využívá Institut Adama Mickiewicze nejrůznější nástroje, ať už se jedná o „offline“ akce (výstavy, představení, filmové projekce, koncerty, účinkování na festivalech) nebo online aktivity. Díky spolupráci s prestižními zahraničními institucemi se projekty IAM dostaly k 60 milionům lidí v zahranicí – na šesti kontinentech a v 70 zemích světa, mj. ve Velké Británii, Francii, Rusku, Izraeli, Německu, Turecku, USA, Kanadě, Austrálii, na Ukrajině, v Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Maďarsku Česku a také v Číně, Japonsku a Koreji.
Institut Adama Mickiewicze také vytvořil a provozuje portál Culture.pl – denně aktualizovaný informační servis o polské kultuře. Vedle informací o kulturních akcích v Polsku a ve světě na něm lze najít velké množství životopisů umělců, recenze, eseje či informace o kulturních institucích. Portál je k dispozici v polštině, angličtině a ruštině, rozšiřují ho také články v asijských jazycích: čínštině, japonštině a korejštině.
Mezinárodní centrum kultury v Krakově (Międzynarodowe Centrum Kultury w Krakowie) se ve svém působení soustředí na historii, dějiny umění a architektury, na fenomén paměti, ochranu kulturního dědictví a všechny aspekty jeho správy. Centrum se aktivně zapojuje do mezinárodní diskuse na téma dědictví a jeho role v současném světě, buduje pozici Polska v rámci mezinárodního společenství (UNESCO, V4 a další) a jako významného partnera v kulturní a intelektuální spolupráci. Věnuje se výstavní činnosti a ve spolupráci s partnery z Evropy a USA pořádá mezinárodní letní kurzy. Realizuje stipendijní program Thesaurus Poloniae, určený zahraničím vědcům, kteří se věnují výzkumu v oblasti kultury, historie a multikulturního dědictví Polska a střední Evropy. Dále zajišťuje postgraduální studium v oboru managementu kulturního dědictví Akademie dědictví (Akademia Dziedzictwa). Mezinárodní centrum kultury také vydává řadu různých publikací, například polsko-anglický interdisciplinární čtvrtletník Herito. Centrum má rovněž knihovnu s bohatým knihovním fondem z oblasti kulturního dědictví.
Národní institut Fryderyka Chopina (Narodowy Instytut Fryderyka Chopina, NIFC) je největší chopinovské centrum na světě, které všestranně propaguje, chrání a zkoumá odkaz Fryderyka Chopina. Mnohostranné a různorodé působení institutu je odrazem skladatelovy tvorby i života – bohatého a mnohoznačného. NIFC je pořadatelem jedné z nejstarších a nejprestižnějcích hudebních soutěží na světě: Mezinárodní klavírní soutěže Fryderyka Chopina (existuje od roku 1927) a je také iniciátorem Mezinárodního hudebního festivalu Chopin a jeho Evropa. Institut rovněž spolupracuje s chopinovskými soutěžemi na celém světě v rámci platformy pořadatelů soutěží Chopin Competitions Conference.
Polský Knižní institut (Instytut Książki) se zabývá popularizací knížek, čtenářství a propagací polské literatury ve světě. Svým působením v zahraničí Knižní institut informuje, podněcuje a přesvědčuje: překladatele polské literatury, aby překládali polské knihy, a zahraniční nakladatele, aby vydávali jejich překlady, a v neposlední řadě pořadatele nejzajímavějších literárních akcí, aby do svého programu zařazovali spisovatele z Polska. Realizuje překladatelský program ©Poland a také připravuje polské stánky na mezinárodních knižních veletrzích. Institut také uděluje cenu „Transatlantyk”, jejímiž držiteli se každoročně stávají autoři nejlepšího překladu polské literatury do cizího jazyka nebo popularizátoři polské literatury v zahraničí.
Národní filmotéka – Audiovizuální institut (Filmoteka Narodowa – Instytut Audiowizualny, FINA) se věnuje polskému audiovizoálnímu odkazu, jeho digitalizaci, shromažďování, restaurování a propagaci.
Je také partnerem mezinárodních projektů, které zpřístupňují digitální archivní sbírky v různých kontextech. FINA má ve svých sbírkách veškerá dochovaná díla polské kinematografie, včetně unikátní kolekce předválečných filmů. Zaměřuje se na restaurování filmů i koprodukci nových audiovizuálních materiálů (filmů, televizních a rozhlasových pořadů či publikací o filmu a hudbě). Jako první filmový archiv v Evropě zprovoznil plnou technickou stopu v technologii 4K. Má k dispozici široké spektrum vybavení a softwaru, který odpovídá všem filmovým formátům užívaným v polské profesionální i amatérské kinematografii.
Národní institut hudby a tance (Narodowy Instytut Muzyki i Tańca) ve Varšavě podporuje profesionální hudebníky, tanečníky a umělecké instituce při naplňování jejich poslání. Pořádá celopolská setkání hudebníků a tanečníků (Konwencja Muzyki Polskiej a Kongres Tańca) – akce, které otevírají široké možnosti výměny zkušeností a úvah v rámci obou uměleckých odvětví. Zároveň je organizátorem tematických konferencí, workshopů či školení určených hudebním a tanečním profesionálům. Rovněž zpracovává specializované expertizy a podílí se na výměně informací a zkušeností mezi polskými a zahraničními organizacemi z oblasti hudby a tance.
Divadelní institut Zbigniewa Raszewského ve Varšavě (Instytut Teatralny im. Zbigniewa Raszewskiego) se zabývá dokumentací, propagací a aktivizací polského divadelního života. Podporuje veřejnou debatu o současném polském divadle, věnuje se badatelské i vzdělávací činnosti. Mezi jeho úlohy patří i rozvoj dlouhodobých projektů v rámci platformy stálé mezinárodní a nadnárodní spolupráce vědců i umělců se zájmem o divadlo ze zemí střední a východní Evropy. Vede nejrozsáhlejší polský archiv zaměřený na dokumentaci současného divadla. Provozuje největší internetový portál o polském divadle www.e-teatr.pl, polsko-anglický teatrologický časopis www.polishtheatrejournal.com a internetovou encyklopedii polského divadla www.encyklopediateatru.pl
Muzeum dějin Polska (Muzeum Historii Polski) prezentuje nejvýznamnější témata z historie Polska – státu i národa – se zvláštním důrazem na tradice parlamentarismu, občanského hnutí a boje za svobodu a nezávislost. Muzeum se aktivně podílí na utváření obrazu Polska v zahraničí, kde se snaží zajímavě a srozumitelně představovat polské dějiny a kulturu. Proto také participuje na mezinárodním dialogu, zvláště pak se sousedními národy. Muzeum dějin Polska se snaží své poslání naplňovat otevřeně, je zastáncem co nejširší přístupnosti kulturního dědictví a vědeckých poznatků tak, aby se dal využít jejich digitální potenciál. Muzeum také iniciovalo vznik ankety Historická událost roku, jejímž cílem je ocenění pořadatelů a iniciátorů nejzajímavějších akcí s historickou tematikou.
Národní centrum kultury (Narodowe Centrum Kultury) iniciuje a uskutečňuje řadu aktivit spojených s rozvojem a propagací polské kultury. Věnuje se vzdělávací a vědecké činnosti, řídí celostátní dotační programy, stipendijní programy a kulturní projekty, provozuje galerii Kordegarda. NCK také realizuje velké cyklické akce se zastoupením umělců z oblasti střední a východní Evropy. Příkladem činnosti NCK může být festival Východ kultury (Festiwal Wschód Kultury), jehož cílem je kulturní spolupráce měst východního Polska se zeměmi Východního partnerství, nebo festival Eufonie – mezinárodní festival hudby střední a východní Evropy, který navazuje na tradice našeho regionu a představuje hudbu různých dob a stylů.
Národní institut architektury a urbanismu (Narodowy Instytut Architektury i Urbanistyki) – jeho úlohou je utváření společenského povědomí, propagace architektonické a urbanistické kultury a péče o zachování národního architektonického dědictví 20. století. Institut se dále věnuje badatelské a vydavatelské činnosti, pořádá výstavy či různé vzdělávací akce. Jednou jeho z hlavních myšlenek je stálá spolupráce s architekty, samosprávou i občany jakožto uživateli veřejného prostoru – nejen proto, aby kvalita veřejného prostoru byla co nejvyšší, ale také aby se podařilo najít rovnováhu v jeho rozvoji a shodu v procesu jeho plánování.
Národní institut dědictví (Narodowy Instytut Dziedzictwa) propaguje polské architektonické dědictví doma v Polsku i v zahraničí. Zabývá se vzděláváním v oblasti hodnot a uchovávání kulturního dědictví, zpracovává rovněž expertizy a posudky ohledně činností spojených s památkami a analýzou a monitoringem ohrožených památek. Národní institut dědictví spolupracuje s mnoha mezinárodními institucemi a organizacemi (mj. UNESCO), které se věnují uchovávání národního dědictví. Rovněž koordinuje proces vyhlašování Památek historie (Pomnik historii, obdoba české Národní kulturní památky) a také řídí projekt Dny evropského dědictví, který je společnou iniciativou Rady Evropy a Evropské unie, zaměřenou na propagaci památek.
Národní institut muzejnictví a ochrany sbírek (Narodowy Instytut Muzealnictwa i Ochrony Zbiorów) se zaměřuje na shromažďování a šíření poznatků o muzeích, muzeáliích a spoluvytváření standardů v oblasti muzejnictví a ochrany sbírek. Rovněž se podílí na rozhodování o směřování vývoje v oblasti správy polských muzeí a uplatňování nejnovějších vývojových trendů světového muzejnictví v Polsku. Propaguje nejvýznamnější úspěchy polského muzejnictví v zahraničí. Věnuje se také publikační činnosti a pořádá školení pro zvyšování kvalifikace zaměstnanců muzeí.
Národní institut polského kulturního dědictví v zahraničí POLONIKA (Narodowy Instytut Polskiego Dziedzictwa Kulturowego za Granicą POLONIKA) soustředí svou činnost na zkoumání, ochranu a popularizaci polského kulturního dědictví v zahraničí. Jeho projekty přispívají jak k zachování materiálního kulturního dědictví, tak ke zvyšování společenského vědomí o jeho významu jako části evropského a světového dědictví, a také jako prvku, který utváří národní identitu. Příkladem mezinárodní spolupráce může být ochrana společného kulturního dědictví Lvova.
Polský filmový institut (Polski Instytut Sztuki Filmowej, PISF) – jeho úkolem je rozšiřovat povědomí o polské kinematografii ve světě. Podílí se na mezinárodní spolupráci v oblasti filmu, zvláště pak na aktivitách směřujících ke vzniku koprodukcí a na propagaci filmového průmyslu. Zaměřuje se na rozšiřování dostupnosti polských filmů v zahraničí a na šíření dobrého jména polské kinematografie prostřednictvím pořádání přehlídek, retrospektiv, speciálních projekcí, konferencí či výstav. PISF uděluje také zahraniční stipendia, podporující účast filmových profesionálů na nejrůznějších oborových akcích po celém světě.