Necenzurováno: umění a kultura v době nesvobody / Bělorusko 🗺
Zásah cenzora, hrozba vězení či exil jsou každodenní realitou každého, kdo si touží udržet duchovní a tvůrčí nezávislost. Jak tvořit v takových podmínkách? Jaká je role umění a kultury v době nesvobody? Diskusi s běloruskými umělci, které Lukašenkův režim odsoudil k odchodu ze země, moderuje Jáchym Topol. Debata se koná v rámci doprovodného programu výstavy Necenzurováno. Polské nezávislé umění 80. let v GASK v Kutné Hoře (28. 5. – 17. 9.) Debatu spoluorganizují Polský institut v Praze, Institut Adama Mickiewicze a Kancelář demokratických sil Běloruska v ČR.
Hosté
Galina Kazimirovskaya
Dirigentka a sbormistryně, hudební pedagožka, skladatelka, umělecká vedoucí a dirigentka sboru Volny chor (Svobodný sbor), který se od roku 2020 stal symbolem běloruské revoluce – zpíval běloruské písně a také se aktivně účastnil protestů proti diktátorskému režimu. Řada zpěváků sboru musela opustit Bělorusko kvůli pronásledování a hrozícímu uvěznění. Galina Kazimirovskaya byla jako ředitelka a dirigentka sboru obviněna ze zločinu „akt terorismu“, za který hrozí trest 8 až 20 let vězení i trest smrti. Byla tak nucena odjet z Běloruska. Přestěhovala se do Varšavy. Část sboru rovněž opustila Bělorusko z důvodu hrozících represí. Od června 2021 působí sbor v Polsku, kde často koncertuje. Dalším projektem Galiny Kazimirovské je sbor Concordia, zaměřený více na světový repertoár. Posláním sborů je uchovávání běloruské kultury v exilu, ale i podpora jejího rozvoje na území Běloruska a propagace na celém světě.
Yaraslava Ananka
Běloruská kulturoložka, literární vědkyně, esejistka a překladatelka německé a polské poezie do běloruštiny a ruštiny. Narodila se v roce 1987 na Ukrajině. Po studiu žurnalistiky a literární vědy v Minsku a Moskvě byla doktorandkou na Humboldtově univerzitě, kde v roce 2018 obhájila disertační práci na téma ruské exilové literatury v Berlíně ve 20. letech 20. století. V letech 2015–2018 působila jako vědecká pracovnice v rámci výzkumného projektu Vesnice jako prostor představivosti a pole experimentů ve východní Evropě na univerzitě v Postupimi. Od roku 2020 opět pracuje na univerzitě. V říjnu 2023 zahájí pedagogické působení v oboru východoslovanských literatur a kulturologie na Univerzitě v Lipsku. Zkoumá běloruskou, ukrajinskou a ruskou literaturu, média a umění od druhé poloviny 19. století až po současnou rusko-ukrajinskou válku.
30. 5. / 19:00 / Praha – Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13