Stále více polských měst se zapojuje do Sítě kreativních měst UNESCO. Krakov – město literatury – stojí v čele Výboru kreativních měst UNESCO a plní funkci zástupce Měst literatury v tomto výboru. Katovice – město hudby se staly prvním městem hudby ze střední a východní Evropy. Lodž – město filmu se světově proslulou filmovou školou – vstoupila do Sítě kreativních měst UNESCO v roce 2017 jako třetí polské město.
Polsko se může také pochlubit sedmnácti položkami v mezinárodním registru Paměť světa. Každý z dokumentů či sbírek je samostatnou kapitolou v dějinách Polska.
Například boj Poláků s komunistickou totalitou připomínají v tomto projektu UNESCO Gdaňské postuláty – 21 požadavků sepsaných na dřevotřískové desce. Je to symbolicky nejvýznamnější dokument vztahující se k událostem ze srpna 1980, které sehrály důležitou roli nejen v procesu znovuzískání svobody v Polsku, ale i v demontáži komunistického režimu v celé střední a východní Evropě.
Dalšími položkami jsou například: rukopis nezvýznamnějšího díla Mikuláše Koperníka De revolutionibus, který je uchováván v Jagellonské knihovně v Krakově, unikátní soubory rukopisů Fryderyka Chopina shromážděné v Národní knihovně ve Varšavě a v Institutu Fryderyka Chopina a podzemní archiv varšavského ghetta (tzv. Ringelblumův archiv), uchovávaný v Židovkém historickém institutu.
Na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO je zapsáno šestnáct unikátních míst v Polsku, které rozhodně stojí za návštěvu. První památky, Krakov a Wieliczka, se staly součástí seznamu v roce 1978. Nejnovější zápis – Krzemionkovský region pravěkého hornictví páskovaného silicitu, je z roku 2019.
Staré město v Krakově
Staré město v Krakově bylo zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO jako první polská památka. Kupecké město ze 13. století má největší čtvercové náměstí v Evropě, nacházejí se zde historické měšťanské domy, paláce a kostely.
O historickém významu Krakova svědčí například tyto památky: Jagellonská univerzita, renesanční královský zámek a gotická katedrála na návrší Wawel, v níž jsou pohřbeni polští králové, a také někdejší židovská čtvrť Kazimierz, která byla od středověku do 19. století samostatným městem. Na hlavním náměstí najdeme historickou tržnici Sukiennice s desítkami krámků, Mariánskou baziliku s nádherným gotickým oltářem Wita Sztwosze (z věže kostela se ozývají každou hodinu fanfáry trubače), rynek dále zdobí radniční věž a malý kostelík sv. Vojtěcha.
Královské solné doly ve Wieliczce a Bochni
Solný důl ve Wieliczce je nejstarším dosud fungujícím dolem na světě. Lze v něm prozkoumat všechny etapy vývoje hornické techniky v jednotlivých historických obdobích. Důl zaujímá devět výškových úrovní, má 2 040 komor a 360 km chodníků, které tvoří tajemný labyrint. Návštěvníci mohou n a turistickém okruhu vidět jezera, unikátní oltáře, sochy i celé podzemní kaple vyřezané ze soli – s krásnými solnými reliéfy a lustry. To vše návštěvníky přenáší do neobvyklého, až pohádkového světa. V dolech se nachází podzemní pošta, restaurace, kino, tenisové kurty, ale i sanatorium, v němž se léčí alergie a astma. Konají se zde koncerty, divadelní představení či plesy. Je zde také nejhloubějí umístěné dětské hřiště (125 m pod zemí) a hotel.
Solný důl Bochnia datuje své počátky do 13. století, začalo se v něm těžit o čtyřicet let později než ve Wieliczce. V bocheňských solných dolech se nacházejí unikátní komory charakteristického tvaru a geologického uspořádání jako například komora Ważyn – největší podzemní prostora v Evropě, kterou vytvořil člověk; komora má léčivé mikroklima. Je možné zde obdivovat kaple vytesané do skal. Turistickým lákadlem bocheňských solných dolů je podzemní plavba na lodičkách, jízda důlní dráhou a sjezd nejdelší skluzavkou, která spojuje dvě výškové úrovně dolu a je dlouhá 140 m.
Křižácký hrad Malbork
Křižácký hrad v Malborku byl postaven na přelomu 13. a 14. století a je nejrozsáhlejší gotická pevnost v Evropě. Skládá se ze tří hradních paláců a zaujímá plochu 20 hektarů. Od roku 1309 byl sídlem velmistra Řádu německých rytířů (označovaného také jako křižáci).
Toto světově unikátní architektonické dílo, které oplývá řadou na svou dobu novátorských architektonických řešeními, zvláště metodou konstrukce kleneb, štítů a portálů, a také využitím sochařské a ornamentální výzdoby. Architektonické postupy využité na Malborku byly později uplatňovány na mnoha dalších križáckých hradech, ale také na jiných gotických stavbách severovýchodní Evropy.
V současné době se na hradě konají rytířské turnaje, velkolepá představení, rekonstrukce bitev, pozoruhodná je zejména monumentální rekonstrukce obléhání Malborku.
Dřevěné kostely v jižním Malopolsku – Binarowa, Blizne, Dębno, Haczów, Lipnica Murowana, Sękowa
Dřevěné kostely v jižním Malopolsku jsou ukázkou tradic stavění středověkých římskokatolických kostelů. Ta spočívá ve využití technologie roubení: vodorovném kladení dřevěných hranolů. Tato technika byla od středověku rozšířena v severní a východní Evropě. Malopolské objekty jsou po norských sloupkových kostelech zvaných stavkirke nejstarším seskupením dřevěných kostelů v Evropě. Unikátní kostely, pokladnice starobylých maleb a soch, vznikly díky fundacím šlechtických rodin.
Stezka dřevěné architektury v Malopolsku je dlouhá celkem 1 500 km.
http://www.drewniana.malopolska.pl/
Mużakowský park
Mużakowský park je nejrozhlehlejším parkovým areálem v Evropě, který vznikl ve stylu anglického krajinného parku. Patří mezi nejvýznamnější památky evropského zahradnického umění a ovlivnil vývoj krajinné architektury v Evropě i Americe. Byl navržen jako „obraz malovaný pomocí rostlin” – využívá krásy místního rostlinstva a zve k půvabným procházkám. Rozkládá se po obou březích Lužické Nisy, podél níž vede také polsko-německá hranice. Park založil v letech 1815-1845 pruský kníže Hermann von Pückler-Muskau a jeho rozloha činí přibližně 1000 hektarů, z nichž se 800 hektarů nachází v Polsku.
Vstup do polské i německé části parku je volný, park je zpřístupněn v nepřetržitém provozu a lze si ho prohlížet i na kole.
Staré město ve Varšavě
Staré město ve Varšavě je světově ojedinělým příkladem plánovité a kompletní rekonstrukce památek, vzniklých mezi 13. a 20. stoletím. Podle současné teorie konzervace je veškeré opětovné stavění památek falšováním historie. Výjimka, která byla učiněna právě u varšavského Starého města, byla motivována morálními ohledy a touhou celé polské společnosti po obnově zcela zničeného města. V roce 1944 během Varšavského povstání Němci 85 % Starého města proměnili v trosky. Budovy byly bombardovány nebo vyhozeny do vzduchu. Zcela zničeny tak byly barevné měšťanské domy, obklopené obrannými zdmi, kostely, paláce, hlavní náměstí i Královský zámek. Rozhodnutí o obnově Varšavy jakožto hlavního města státu padlo už v lednu 1945. Během pěti let Poláci věrně a s využitím dochovaných původních fragmentů zástavby zrekonstruovali celé Staré město. Obnova byla provedena na základě dochované historické dokumentace, mj. i obrazů a kreseb malíře Canaletta.
Staré město v Zamości
Město Zamość (česky také Zámostí) bylo založeno v 16. století kancléřem Janem Zamoyským na obchodní cestě, která spojovala západní a severní Evropu s Černým mořem. Město vzniklo na zelené louce, v souladu s italskými vzory ideálního města, podle urbanistických a architektonických plánů Bernarda Moranda z Padovy. Tuto zakázku svěřil architektovi Jan Zamoyski v roce 1580.
Zamość je z několika důvodů považována za „perłą renesance”: město obklopuje typické renesanční baštové opevnění, většinu zástavby tvoří renesanční měšťanské domy a místní katedrála patří mezi nejkrásnější architektonické skvosty pozdní renesance.
Symbolem města je radnice zakončená v horní partii atikou s monumentálním vstupním schodištěm a vysokou věží s hodinami, z níž se každý den v poledne rozezní slavnostní fanfáry.
https://www.poland.travel/en/discover/unesco-sites/old-city-of-zamosc
Auschwitz-Birkenau / německý nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor v okupovaném Polsku (1940-1945)
Koncentrační tábor Auschwitz-Birkenau (Osvětim-Březinka) byl největším vyhlazovacím táborem, který Němci postavili během druhé světové války. Je svědectvím genocidy nacistického Německa. Když si prohlížíme ploty, ostnaté dráty, strážní věže, baráky, šibenice, plynové komory či krematoria, jen těžko si můžeme představit, že to „lidé lidem připravili takový osud”, jak psala polská spisovatelka Zofia Nałkowska. Tábor byl vybudován v Němci okupovaném Polsku, zpočátku jako koncentrační tábor pro Poláky, později také pro sovětské zajatce, a posléze i pro vězně mnoha jiných národností. V letech 1942-1944 se stal hlavním táborem masového vyvražďování Židů. Historické průzkumy prokázaly, že v koncentračním táboře zahynulo 1,5 milionu lidí. Muzeum Auschwitz-Birkenau vzniklo v roce 1947. Je symbolem děsivé lidské krutosti a varováním pro současný svět, který je i dnes plný předsudků.
Dřevěné chrámy – cerkve – v polské a ukrajinské oblasti Karpat
Cerkev je výraz označující řeckokatolický či pravoslavný chrám. Cerkve z přelomu 15. a 16. století jsou nejstaršími objekty tohoto typu, které se dochovaly v oblasti polských a ukrajinských Karpat. Jsou to krásná díla kultury Lemků a Bojků – rusínských etnik obývajících toto území. Na seznam UNESCO bylo zapsáno 16 chrámů, z nichž osm se nachází na území Polska. Tyto cerkve jsou nejdokonalejšími příklady dřevěné chrámové architektury své doby, udivují různorodostí forem a typů, dokonalostí tesařských konstrukčních řešení a stylistickou odlišností – proto jsou ve srovnání s dřevěnou sakrální architekturou zbývající části Evropy výjimečné.
https://whc.unesco.org/en/list/1424/
Bělověžský prales
Bělověžský prales je posledním kousíčkem „panenského“ pralesa, který v dávných dobách pokrýval celou Evropu.
Bělověžský národní park (Białowieski Park Narodowy) byl zapsán na seznam UNESCO v roce 1979. V roce 1992 byla oblast ochrany rozšířena o část ležící na běloruské straně hranice. Tehdy byl vytvořen přeshraniční objekt světového dědictví „Belovezhskaya Pushcha/Bialowieza Forest“. Posledním rozhodnutím Výboru pro světové dědictví z roku 2014 byla chráněná oblast rozšířena na 141 tisíc hektarů, po obou stranách hranice. Celková rozloha zapsaná na seznam činí včetně nárazníkové zóny více než 308 tisíc hektarů. Nový je také název chráněné oblasti: přeshraniční objekt světového dědictví byl nazván „Bialowieza Forest”. V Bělověžském národním parku žije největší populace zubrů evropských na světě.
https://www.polsko.travel/cz/pamatky/unesco/belovezsky-narodni-park
Kalwaria Zebrzydowska – manýristický architektonický a krajinářský areál a poutní místo
Poutní areál Kalwaria Zebrzydowska vznikl na začátku 17. století a byl vytvořen podle vzoru křížové cesty v Jeruzalémě. Výstavbu inicioval krakovský vojvoda Mikołaj Zebrzydowski. Nachází se zde barokní bazilika se zázračným obrazem Panny Marie Kalvárijské, klášter, komplex barokních a manýristických kostelů a kaplí. Všechny objekty a symbolická místa utrpení Ježíše Krista a života Panny Marie jsou malebně zakomponovány do beskydské krajiny. Areál je cílem desetitisíců poutníků, zvláště ve Velkém týdnu před Velikonocemi a v srpnu o svátku Nanebevzetí Panny Marie.
Středověké městské jádro Toruně
Toruň byla založena Řádem německých rytířů (křižáky) ve 13. století. Krátce nato získala jako hanzovní město významnou pozici v oblasti obchodu. O jeho bohatství svědčí okázalé stavby ze 14. a 15. století na Starém a Novém Měste, včetně Koperníkova domu. Uspořádání náměstí a přilehlých měšťanských domů se po dobu 700 let nezměnilo. Velikým turistickým lákadlem je také patnáctimetrová Křivá věž, postavená na přelomu 13. a 14. století. Věž je nakloněna podobně jako šikmá věž v Pise.
Kostely míru v Javoru a Svídnici
Kostely, které byly ve Slezsku postaveny v 17. století, jsou největšími evropskými dřevěnými sakrálními budovami hrázděné konstrukce.
Kostely míru v Javoru a Svídnici jsou dva ze tří protestantských chrámů (třetí v Hlohově se nedochoval), které byly postaveny ve Slezsku na základě vestfálského míru z roku 1648. V důsledku třicetileté války (1618-1948), která ve Slezsku skončila porážkou protestantů, jim totiž byly odejmuty všechny kostely. Tyto chrámy byly postaveny ze dřeva a hlíny, bez věží, ale udivují přepychem svého interiéru. Pozornost přitahují zvláště bohatě zdobené empory – lóže určené protestantské šlechtě. Kostel ve Svídnici pojme až 7,5 tisíce osob a do kostela v Javoru se vejde 6 tisíc osob.
Hala století ve Vratislavi
Hala století, kterou podle americké Gettyho nadace patří mezi deset nejvýznamnějších objektů modernismu 20. století, je jednou z největších památek Vratislavi (Wrocław).
Byla postavena v letech 1911-1913 architektem Maxem Bergem v areálu Výstavy století jako polyfunkční budova, sloužící k rekreačním účelům. Jedná se o přelomovou konstrukci v dějinách architektury, je zde využita technologie železobetonu. Hala je postavena na půdorysu kruhu se čtyřmi apsidami, její součástí je válcovité hlediště pro přibližně 6 tisíc lidí. Kupole o výšce 23 metrů je zakončena lucernou z oceli a skla.
Olověné, stříbrné a zinkové doly se systémem regulace podzemních vod v Tarnovských Horách
Jedná se o mimořádně rozsáhlý důlní komplex, který se skládá z 50 km odvodňovacích tunelů, více než 100 km přístupových štol a četných komor a šachet – celé důlní dílo zaujímá rozlohu 38 km čtverečních. Jsou to jedny z největších a nejlépe dochovaných rudných dolů na světě. Leží ve Slezsku, v jedné z klasických evropských metalogenetických oblastí.
Krzemionkovská oblast pravěké těžby páskovaného silicitu
Prehistorická hornická oblast v Krzemionkách Opatowských leží na jihovýchodním okraji Svatokřížských hor. Pravěké doly na páskovaný silicit (někdy je označován také jako páskovaný pazourek) na tomto místě fungovaly přibližně mezi lety 3 900-1600 před naším letopočtem v období od neolitu do starší doby bronzové. Kompleks v Krzemionkách je jedním z největších lidstvu známých elementů průmyslového archeologického dědictví pravěku. Jeho unikátnost spočívá ve zřetelném dochování stop pravěké činnosti člověka, soustředěné na dobývání a zpracování silicitu na rozsáhlém území.