Program Samostatnost 1918 zahájil Polský institut v Praze při příležitosti stoletého výročí obnovení polské i české státnosti v roce 2018 a ukončil na začátku roku 2023.

Polské i české dějiny byly v mnoha okamžicích „rovnoběžné“, ale přesto velmi odlišné. Tyto odlišnosti často i dnes ovlivňují vzájemné vztahy a vzájemné pochopení. Program Samostatnost 2018 se proto snaží českému publiku zprostředkovat vhled do moderních polských dějin a kulturních a společenských fenoménů, které utvářely polskou identitu. Podporuje a iniciuje vydávání publikací věnovaných polské historii a česko-polským vztahům – jak v českých překladech z polštiny či angličtiny, tak původní práce českých autorů. Není žánrově omezen na vědeckou literaturu – o identitě a dějinách je často nejlepší vyprávět prostřednictvím románů či reportáží. 

Od zahájení programu v roce 2017 vyšlo v rámci projektu už více než dvacet publikací, od prvotiny světoznámého historika Timothyho Snydera přes první Dějiny Polska, které po roce 1989 připravili čeští autoři, až k historickým románům autorů jako Elżbieta Cherezińska a Bronisław Wildstein. Další publikace byly plánovany v souvislosti s čestným hostováním Polska na knižním veletrhu Svět knihy 2020, a ačkoliv jejich vydání pozdržela koronovirová krize, na pultech knihkupectví se objevily v průběhu roku 2020. V roce 2021 vyšla například kniha Kardinál Stefan Wyszyński: Nekorunovaný král Polska, jejíhož spoluautora, historika a politologa Rafała Łatku jsme přivítali na veletrhu Svět knihy 2021.

V rámci projektu vyšlo 26 publikací:

Adam Zamoyski: Varšava 1920. Leninovo neúspěšné dobývání Evropy. (Academia 2023, překlad Marek Pocestný). Kniha britského historika polského původu pojednává o bitvě u Varšavy, kterou historici a politologové považují za jednu z nejvýznamnějších ve světových dějinách. Uprostřed chaosu ovládajícího nový sovětský stát se Lenin rozhodl pro vývoz bolševické revoluce do Německa, země vyčerpané první světovou válkou. V cestě mu ale stálo Polsko…

Adam Burakowski, Aleksander Gubrynowicz, Paweł Ukielski: 1989 – Podzim národů. (Akademia 2022, překlad Silvie Mitlenerová). Kniha poskytuje komplexní srovnávací analýzu průběhu tohoto procesu v Německé demokratické republice, Československu, Bulharsku, Rumunsku, Maďarsku a Polsku. Ukazuje poslední roky režimu a události roku 1989 i jejich vliv na pozdější osud zemí a světa.

Rafał Łatka, Beata Mackiewiczová, Dominik Zamiatała: Kardinál Stefan Wyszyński. Nekorunovaný král Polska (Karmelitánské nakladatelství 2021, překlad Jindra Hubková) Životopis kardinála Wyszyńského představuje osudy polského „primase Tisíciletí“, který jako hnězdenský a varšavský metropolita v dobách komunismu hájil lidská práva i právo polské církve na svobodné působení. Kniha vyšla u příležitosti 120. výročí jeho narození.

Tomasz Grzywaczewski: Hranice snů. O neuznávaných státech (Pant 2020, překlad Petruška Šustrová) Jak žít v zemi, jejíž existenci jiné státy neuznávají? Bez pasu, pevné měny a jistoty? Reportáže z republik na území bývalého SSSR, Abcházie, Podněstří, Náhorního Karabachu nebo Jižní Osetie čerpají z autorovy osobní zkušenosti i dlouhodobého zájmu o tuto oblast.

Marek A. Cichocki: Světy, které neznáme. (CDK 2020, překlad Josef Mlejnek) Část esejů o Polsku a Evropě má rozměr historicko-kulturně filozofický, v druhé části knihy se autor prezentuje jako kritický analytik a komentátor současných politických a společenských trendů.

Jack Fairweather: Dobrovolník (Albatros 2020, překlad Lubomír Sedlák) Witold Pilecki – neuvěřitelný osud člověka, který se dobrovolně nechal zavřít do koncentračního tábora Auschwitz, organizoval v něm odboj a nakonec z něj uprchl.

Grzegorz Górny, Janusz Rosikoń: Spravedliví. Jak Poláci zachraňovali Židy před holokaustem (PANT 2020, překlad Petruška Šustrová) Příběhy lidí, kteří se rozhodli riskovat vše, aby pomohli jiným. Izraelský institut Jad Vašem vyznamenal titulem „Spravedlivý mezi národy“ přes šest tisíc Poláků – podle historiků je to jen špička ledovce.

Józef Mackiewicz: Cesta nikam (Volvox Globator 2020, překlad Marcela Bramborová) Román z 2. světové války se odehrává v polsko-litevském pohraničí, kde začíná tvrdá sovětizace vedená NKVD.

Jan Květina: Mýtus republiky: Identita a politický diskurz raně novověké polské šlechty (Pavel Mervart 2020) První česká monografie věnovaná fenoménu šlechtické republiky Rzeczpospolité se zaměřuje především na mentalitu aristokratických elit 16. a 17. století.

Józef Czapski: V nelidské zemi (Academia 2020, překlad Josef Mlejnek)
U příležitosti 80. výročí Katyňského masakru vychází vzpomínková kniha polského spisovatele a malíře Józefa Czapského, který se narodil v květnu 1896 v Praze.

Jean Jacques Rousseau: Úvahy o polské vládě (OIKOYMENH 2019, překlad Hana Fořtová) Poslední Rousseauovo politické dílo z roku 1771 , impulsem pro jeho vznik byla žádost vzbouřených polských konfederátů o sepsání reformy polské ústavy.

Joanna Olczak-Ronikier: Korczak. Pokus o biografii (Volvox Globator 2019, překlada Irena Lexová) Život výjimečného pedagoga a lékaře Janusze Korczaka se mísí s osudy Židů v meziválečném Polsku a za 2. světové války.

Wojciech Łukaszun, Dmitriy Panto: Sovětská okupace polského území v letech 1939–1941 (ÚSTR 2019, překlad Petruška Šustrová) Album prostřednictvím dobových fotografií a mapek dokumentuje průběh sovětizace okupovaných polských území, metody a dopad komunistické (a posléze nacistické) propagandy.

Petr Blažek, Łukasz Kamiński, Grzegorz Majewski: Hranicím navzdory: Příběh Polsko-československé solidarity (ÚSTR 2018, překlad Martina Bořilová a Jan Jeništa)
Jedinečná mezinárodní opoziční skupina vznikla v roce 1981, kdy zástupci polského Výboru na obranu dělníků (KOR) a Charty 77 podepsali tajnou dohodu o spolupráci.

Dariusz Karłowicz: Neokopírovaná budoucnost (CDK 2018, překlad Josef Mlejnek)
Výbor z esejistiky polského filozofa komentuje aktuální stav společnosti, ale zasazuje ho také do historického kontextu vývoje evropské civilizace.

Grzegorz Motyka: Volyň 1943 (Academia 2018, překlad Martin Veselka)
Masakr Poláků na Volyni v roce 1943 řadí ceněný historik Grzegorz Motyka do kontextu dalších válečných etnických čistek.

Bronisław Wildstein: Nedokonaný čas (Volvox Globator 2018, překlad Lucie Szymanowska)
Románová sága rodiny Broků, kteří procházejí “velkými dějinami” 20. století.

Witold Szabłowski: Spravedliví zrádci. Sousedé z Volyně (Pant 2018, překlad Michala Benešová)
Historická reportáž z nitra krvavého konfliktu, tzv. Volyňského masakru.

Timothy Snyder: Obnova národů. Polsko, Ukrajina, Litva, Bělorusko 1569–1999 (Pant 2018, překlad Petruška Šustrová)
Historická studie postupného vytváření států založených na jazyce a etnické identitě, které často doprovázely krvavé konflikty.

Filip Springer: Miedzianka. Příběh zániku (Absynt 2017, překlad Martin Veselka)
Zánik jedné sudetské vesnice: mikrohistorie střední Evropy

Wojciech Górecki: Přípitek předkům (Dokořán a Jaroslava Jiskrová – Máj 2017, překlad Michala Benešová a Barbora Gregorová)
Země na východ od státní hranice byly pro Polsko vždy důležité, jako zdroj inspirace i ohrožení, to se odráží i v Góreckého reportážích z Kavkazu.

Elżbieta Cherezińska: Hra o kosti (Argo 2017, překlad Anna Plasová)
Historický detektivní román z doby sv. Vojtěcha, Boleslava Chrabrého a Otty III.

Anna Janko: Pamatuješ, mami? Příběh jedné vyhlazené vesnice (Pant 2017, překlad Petruška Šustrová)
Literární rozhovor s matkou, jejíž rodnou ves vyhladili němečtí okupanti, se mění v univerzální úvahu o povaze zla.

Petr Blažek: Akce „Sever“. Státní bezpečnost a krize Polské lidové republiky 1980–1984 (ÚSTR 2017)
O největší celostátní akci bezpečnostního aparátu komunistického režimu v Československu zaměřené na aktuální dění v sousedním Polsku.

kol. autorů: Pánbíčkáři. Odkud se vzal polský katolicismus? (CDK 2017, překlad kol. autorů) 
O fenoménu polského katolicismu z historické, sociologické a filosofické perspektivy.

kol. autorů: Dějiny Polska (Nakladatelství Lidové noviny 2017, překlad Martin Veselka)
Polská historie od počátků k dnešku v prestižní edici Dějiny států.