Ruské země mezi Baltem a Černým mořem sjednotili ve 14. století litevská velkoknížata v rámci Polsko-litevské unie. Nicméně v rámci tohoto velkého státního útvaru jazykově a kulturně převažovali obyvatelé hovořící ruténnským jazykem, který je předchůdcem dnešní běloruštiny.

O tento jazyk se významnou měrou zasadil František Skaryna, humanista, tiskař, autor tzv. Ruténské Bible, a lékař, ale také zahradník na pražském dvoře císaře Ferdinanda I., jedna z klíčových postav novověké běloruské kultury.

V Praze v 16. století působil a v roce 1541 také zemřel. Přečtěte si více o Skarynově životě na stránkách nového čísla Dějiny a současnost v rámci seriálu Rus bez Ruska!