Začalo tak poslední z cyklu velkých povstání, které proti ruské okupaci dávné Rzeczpospolité vypuklo nejen na území Polského království, ale také Litevského velkoknížectví. Mnohonárodnostní charakter lednového povstání dokládá i povstalecký prapor s polskými, litevskými a ukrajinskými symboly. Na tento odkaz, která je znovu aktuální dnes, kdy se středovýchodní Evropa opět střetává s ruským imperialismem, naváže 9. února v Knihovně Václava Havla diskuse s názvem „Za naši a vaši svobodu“. Více o idejích lednového povstání si můžete přečíst v komentáři profesora Andrzeje Nowaka s názvem Poláci, Ukrajinci, Litevci a Bělorusové se nevzdávají aneb Jak se nesmířit s porobou, který vyšel v neděli 22. ledna na Forum24.

Povstání mělo velký ohlas v celé Evropě včetně českých zemí a v povstaleckých oddílech bojovalo několik desítek českých dobrovolníků. Po potlačení povstání navíc povstalci, kteří prchali z ruského záboru, končili ve vězeních na území habsburské monarchie, mimo jiné v Olomouci, Hradci Králové a další místech. Českým kapitolám v dějinách lednového povstání je věnován článek profesorky Agnieszky Czajkowské (online na portálu revue Kontexty) a Eleonory Tehníkové Polské povstání a internovaní polští povstalci ve východních Čechách (1963–1865), který vychází v lednovém čísle časopisu Dějiny a současnost a můžete si ho přečíst i online.