Budoucnost v bublinách. Výstava komiksů inspirovaných tvorbou Stanisława Lema

Kam nás vede stále hlubší poznávání světa a vesmíru? Máme se budoucnosti bát, nebo se na ni těšit? V roce 2021 by světoznámý polský spisovatel a futurolog Stanisław Lem oslavil 100. narozeniny, před šedesáti lety vyšel jeho kultovní a několikrát zfilmovaný román Solaris. Polský institut v Praze při této příležitosti vyhlásil otevřenou komiksovou soutěž pro české výtvarníky inspirovanou Lemovým dílem. Nejlepší práce vybrané porotou ve složení Štěpánka Jislová, Pavel Kořínek a Tomáš Prokůpek si můžete prohlédnout na putovní výstavě.

„Nevíme si s jinými světy rady. I ten jeden je pro nás příliš velikým soustem.“
Stanisław Lem: Solaris

Ikarie XB1

promítání filmu v neděli 17. 11. 2021, 16:00

Stanisław Lem

12. září 1921–27. března 2006

Světoznámého polského spisovatele a futurologa celý život fascinoval vztah člověka a nových technologií a vědeckých objevů. Studium medicíny zahájil ještě během války v tehdy polském Lvově a pokračoval v něm i v Krakově, kam rodina musela odejít poté, co se východní polská území stala nuceně součástí SSSR. Přestože jako lékař pracoval jen chvíli, celoživotně rozvíjel své vzdělání v přírodních vědách jako nadšený samouk. Po nečekaném úspěchu Astronautů, bestselleru vydaného v roce 1951, se začal naplno věnovat psaní. Je autorem téměř 60 knih přeložených do 41 jazyků, sci-fi románů a povídkových sbírek nebo esejů z filosofie vědy, a nositel řady polských i světových cen. Kultovní Lemova prozaická díla vznikla v šedesátých letech, patří mezi ně například Solaris a Návrat z hvězd (1961), Nepřemožitelný (1964) nebo Pánův hlas a Příběhy pilota Pirxe z roku 1968. Lem se v nich dotýká nejnovějších technologických a vědeckých objevů tehdejší doby: kybernetiky, atomové energie, robotiky nebo kosmonautiky. Řadu z nich ale také předvídá – jako vynález internetu, smartphonu nebo tabletu. Promyšlené sci-fi motivy propojuje Lem s filosofickými úvahami o výzvách, jaké lidstvu technologie a věda přináší. Vedle sci-fi románů a povídek nebo groteskních próz se Stanisław Lem postupně začíná věnovat esejistice a publicistice. Vznikají jeho známé apokryfy, tedy recenze neexistujících knih, nebo rozhlasové a televizní scénáře, vychází autorova korespondence nebo rozhovory. Vrcholem Lemových esejistických úvah o budoucnosti lidstva a nových technologiích je filosofický opus Summa technologie z roku 1964, česky vydaná až 1995. Tyto myšlenky Lem rozvíjel i ve svých dalších textech. Po návratu z exilu, kde žil v letech 1982–1988 po vyhlášení výjimečného stavu, už autor nevydal nové beletristické knihy a psal především fejetony.