Čtyři z nich jsou pomyslně místní, jedna – Zoya Laktionova – je zde zvláštním hostem. Leitmotivem jejich tvorby je „noření se“ – do hlubin paměti, představivosti, prostoru nebo vlastního těla. Alicja Bielawska, Sári Ember, Habima Fuchs, Zoya Laktionova a Monika Pascoe Mikyšková představují různé pohledy na stejný problém, který my ostatní, ne-umělci, ne-tvůrci, aktuálně řešíme ve svých malých životech a osobních příbězích.

Alicja Bielawska (nar. 1980), výtvarnice, vytváří kresby a sochy či instalace, píše básně.

Absolventka dějin umění na Varšavské univerzitě (2005) a výtvarného umění na akademii Gerrit Rietveld v Amsterdamu (2009), doktorát získala v rámci mezifakultních studií na Akademii výtvarných umění v Gdaňsku (2022).

Její práce se zaměřují na materiální sféru každodennosti a vztahy mezi předměty, interiéry a vzpomínkami. Ve své tvorbě se dotýká také otázky relativity našeho vnímání a role paměti. Do svých realizací začleňuje rovněž prvky choreografie a performance.

Její práce se nacházejí mj. ve sbírkách Muzea současného umění ve Varšavě, Muzea umění v Lodži a Národní galerie umění Zachęta ve Varšavě.

Výstavou Oblečený domov (The Clothed Home: Tuning In To The Seasonal Imagination) spolu se studiem Centrala a Aleksandrou Kędziorek reprezentovala Polsko na Londýnském bienále designu 2021. Výstava byla dále prezentována v roce 2022 na bienále designu BIO 27 Super Vernaculars v Lublani a na architektonickém trienále v Lisabonu.

Alicja Bielawska rovněž působí jako přednášející na School of Form v rámci Univerzity SWPS ve Varšavě a také při varšavské nadaci Atelier.

www.slovenskyinstitut.cz